NA TÉMA „MARASTU“
Konec listopadu nebývá pro drtivou většinu lidí oblíbeným obdobím, kdy by se jim chtělo na dlouhé vycházky přírodou.
Na mnohé padají pozdně podzimní chmury, k čemuž přispívají i krátké, šedivé dny, dlouhé temné noci a to, čemu jsme si zvykli říkat „nevlídné“ počasí. Nebudu lhát a říkat, že bych se každým rokem těšila, až konečně toto období nastane a užívala si ho plnými doušky – i pro mě to vyžaduje určité přemáhání se k tomu se pořádně navléct a vyrazit ven, když sluníčko a barvy zrovna nevolají a kdy je naopak příjemnější zůstávat doma v teple. Ale rok od roku se můj vztah k těmto pozdním podzimům, zimám a předjařím proměňuje a dá se říct vylepšuje.
Letos se obzvlášť učím nacházet krásu v takzvaném „marastu“ – plískanice, déšť se sněhem, bláto, břečka, teploty kolem nuly, olověná obloha, mlhy…no asi nemusím pokračovat. Krása se totiž skutečně dá nacházet naprosto ve všem, jen to chce někdy naši bdělou pozornost a zaměření tímto směrem. A také otevřenost, že věci mohou být jinak, než jsme zvyklí. Že krása je velmi subjektivní a proměnlivá záležitost. A tak se cíleně čvachtám bahnem ve svých oblíbených holínkách, fotím a hledám tu krásu. Často i nacházím. A nacházím paralely i se svým životem.
Aktuálně jsem už nějaký čas v dost nelehké životní situaci, ze které zatím nevede úplně přímočará a jasná cesta. Je to tak trošku jako „uvíznout v listopadu“. S tím, že jednou zas přijde jaro. Tady na venkově se s tím marastem potýkám obrazně, ale i celkem doslovně. Bláto někdy zalézá všude, jako písek na Sahaře. Ale – všimli jste si někdy, jak je vlastně krásné? No jen koukněte na ty obrázky kaluží…
Vyzývá nás to k tomu nevyhýbat se ani blátu našich životů – těm méně „hezkým“, ale o to důležitějším okamžikům a součástem našeho života, které taky potřebují být uviděny a uznány a nikoliv zavrženy jako něco nepatřičného, co není hodno sdílení na sociálních sítích a při hovorech s přáteli. I ta temnější údolí spoluutváří tu kouzelnou horskou dráhu zvanou život…
To je další střípek z mé série „co vše přináší lesní terapie“ 🙂 Když se otevřeme vnímání přírody ve všech podobách, přichází nám mnoho inspirace, posily a také moudrosti pro naše vlastní žití.