Co ve vašem životě odchází s tímto podzimem?
A jak v tom využíváte podporu přírodních dějů, jako je třeba žloutnutí a padání listí, usychání a tlení rostlin a zánik mnoha forem, které už by nepřežily zimu…? Jak jste obecně zvyklí využívat pro tyto své vnitřní procesy živly, které jsou dostupné celoročně, nejen na podzim?
Já za sebe cítím, že podzim je ideální pro jakékoliv ukončování, uzavírání, čištění a pouštění. Jde to prostě snáz než třeba na jaře nebo v létě, kdy naopak zaséváme to nové a sklízíme to, co konečně vyklíčilo a následně přineslo své plody.
Samozřejmě průběžné malé cykly smrti a znovuzrození probíhají bez ustání, např. v rámci denního rytmu nebo jiného krátkého období (východ a západ slunce, květ a jeho odkvetení, příliv a odliv, fáze měsíce…). Velké cykly ale přichází skutečně až v rámci kola roku a tedy jeho ročních období.
Naopak živly jsou tu pro nás permanentně – vítr, voda, oheň i „pohřbení do země“ mohou odnášet vše staré a nepotřebné kdykoliv. Já takhle minulý víkend nechala vody řeky Berounky, aby odnesly symboly jednoho starého příběhu, který už volal po odevzdání – květy plujícící ve vlnách, které pro mě kdysi znamenaly důležitý vztah v mém životě…Tak, aby se mohlo zrodit něco nového. Abych i já zas na jaře rozkvetla.
Myslím, že není úplná náhoda, že se vzápětí na tom místě objevil páreček kachen…Někdy je lákavé nechávat si různé památeční předměty, někdy naopak cítíme, že je potřeba je nechat jít, protože vzpomínky stejně zůstávají v našem srdci a hmotné připomínky mohou být naopak i zátěží, bránící v tom, aby přišlo to, co je tu pro nás nachystané. Jen uvolnit sevření toho starého…
Pokud chcete s podzimem pro sebe něco uzavřít, je k tomu ideální příležitost mimo jiné i během naší vycházky s lesní terapií, kdy můžete přijít buď zcela bez záměru (případně „jen“ se záměry jako jsou uvolnění, zpomalení, odpočinek atd.) anebo můžete přijít s tím, že ve vás něco konkrétního volá po pozornosti a toto je možnost, jak si na to udělat čas.
I v rámci skupinové vycházky je zejména díky některým individuálně pojatým pozvánkám dostatek prostoru pro bytí sami se sebou. Zároveň je tu možnost sdílet i s ostatními, přesně tak, jak to zrovna v tu chvíli cítíte a potřebujete. Je tu vždy i zcela právoplatná možnost mlčet.